Poslední díl Papírové princezny opět nezklamal. Vzpamatovává se náporu ničících zvratů, které přinesl Prokletý princ a zároveň se vypořádává s novou náloží dalších zvratů. Vypadá to ale, že tentokrát je ničení nezvratné. Je mi líto jediné věci. A to je, že se s tímhle dílem loučíme s Royaly (tedy knihy pokračují, ale jen o Eastonovi).

Díky konci předchozího dílu nabral Palác lží dost nečekaný obrat a přibyla jedna postava, která vše změnila. Všechno se změnilo. Stala se z toho taková detektivka a čtení se stalo ještě zajímavějším. Kniha měla opět pořádná spád a nechyběl humor, erotika, láska ani napětí, ostatně jako u ostatních dílů. Postavy se se vším nějak vypořádávají a rvalo mi srdce, když to až do poslední chvíle vypadalo, že to dobře neskončí.

Můj šestý smysl se opět ukázal, hned na začátku mě napadlo, kdo je vrah a při vyšetřování vraždy jsem odhalila i proč-jak byla zabita, jenomže.... jsem se od toho opustila, protože se mi ta postava začala zamlouvat- o to víc mi to pak zlomilo srdce. Byl to krásný, ale i smutný a srdcervoucí konec s nečekanými odhaleními, které jsem neměla šanci čekat. Všechny postavy se daly dohromady a zjistily co vlastně chtějí. Dokonce i vedlejší postavy se dočkaly svého uzavření. Neskončilo to kdo ví jak uzavřeně, ale já jsem spokojená. Možná se to lépe uzavře v Eastonových knihách.